StarVision – neboli další hvězdolet kategorie RES/ERES.


V říjnu roku 2021, jsem obdržel, od Jirky Hvězdy, spoluautora a výrobce, rozsyp stavebnice modelu StarVision. Jde prakticky o celobalzové model pro soutěžní kategorii RES, případně ERES pokud postavíte motorizovanou verzi. (test vyšel v RCR v 04/2021)



Začal jsem tím, že jsem rozsyp a podrobný plán důkladně prostudoval. Na rozdíl od modelu Starmade je Starvision určen pokročilejším modelářům, nejen křídlo, ale i trup je složitější a vyžaduje při stavbě více pozornosti a práce. Odměnou pak má být soutěžní model do tvrdších podmínek, tedy do větrnějšího počasí. Proto také určitě nebude tak lehký jato třeba Starmade Mk.2. Nosníkem ocasních ploch je velmi kvalitní kónická uhlíková trubka o hmotnosti kolem 13 gramů. Model lze postavit v různých variantách, a to buď s plovoucí výškovkou, která má závěs vytištěný technologií 3D tisku, nebo klasická výškovka jejíž kozlík je dřevěný. Rozpětí modelu je 1972 mm, délka 1295 mm, plocha 36,3 dm2. Použit je profil AG25 resp. AG26. Profily jsou lehce modifikovány vzhledem k použité konstrukci křídla. Zbývá doplnit, že model je vybaven dvěma spoilery, ty jsou umístěny v krajních částech centroplánu. Křídlo má tedy centroplán a je dvakrát zalomeno. Předpokládaná hmotnost se pohybuje kolem 450 gramů. Model zkonstruovali pánové – Jiří Hvězda a Jaroslav Brojír oba LMK Neratovice.
Stavbu jsem začal křídlem, respektive centroplánem, ten je nejsložitější částí křídla. Přidělává se na trup dvěma M6 polyamidovými šrouby. V místě průchodu šroubů je centroplán řádně vyztužen překližkovými díly. Hlavní odlišností konstrukce Starvisiona oproti Starmade je, že není použita uhlíková trubka jako nosník, ale jsou zde použity klasické lišty a v přední části trupu je vytvořen balzový Dbox.




Ten je mezi profily a nosníky uzavřen balzovými výkližky. Celá konstrukce je natolik kvalitně zkreslena, až do nejmenšího detailu, že výrobce vyrábí i tyto výkližky, jsou laserem i popsány, takže stavba je úplnou radostí. Samozřejmostí u stavebnic z produkce Starmodel je i to, že součástí žeber křídla jsou i podložky, takže se křídlo lepí na rovné desce a modelář tak nepotřebuje nic vymýšlet. Pokud totiž dá při stavbě pozor, tak nelze postavit křídlo zkroucené.







K tomu ještě přispívá již vyrobená nejen náběžná ale i odtoková lišta, zbroušená do požadovaného tvaru mající i zářezy a výkližky pro profily.







Další vychytávkou jsou už do přesného tvaru připraveny balzové potahy tvořící D- skříň a další panely na křídle. Tato skutečnost opravdu usnadní práci a tak se dá křídlo postavit poměrně rychle. Co ještě usnadňuje stavbu jsou i balzové podpěry, které umožňují položit křídlo i obráceně a přilepit tak spodní potah. Obdobně je připravena i konstrukce uší, což je vidět na přiložených snímkách. Pro lepení celého modelu jsem používal vteřinové lepidlo a také disperzní lepidlo, zvláště pro větší plochy a také například pro lepení náběžných lišt a balzového potahu D-boxu. Stavba mi šla poměrně rychle, nenalezl jsem žádné nedorazy ani problémová místa.









Jen jsem se pustil do, pro mě nového, řešení ovládání brzdících spoilerů pomocí malých válcových magnetů s dírkou uprostřed. Toto řešení mi přijde jako jedno z nejlepších, nemusíte ladit délku táhla, navazovat nitky a tak podobně. Magnet se odvaluje po železné planžetě. Já jsem použil čepelku lámacího nože, které jsem dokulata zabrousil konce a pro jistotu obrousil ostří. Více napoví přiložený obrázek. Řešení funguje velmi pěkně, pouze se v případě dvou spoilerů musí naladit začátky a konce drah pro obě serva a sesouhlasit jejich výchylky i během celé dráhy. Je to proto, aby nám model při částečném vysunutí někam neuhýbal. Je to trochu zkoušení a programování. S mým JETI DS-12 to šlo poměrně snadno.



Pro doplnění, co se týče potahu křídla uvádím, že jsem použil můj oblíbený červený Oralight. I panty všech ovládacích ploch jsou vytvořeny touto potahovací folií. Výškovka i směrovka však mají Oralight zdvojený, pant je požehlen z obou stran.
Následovala stavba trupu, ten je proti sendvičové konstrukci modelu Starmade, klasické bedničkové konstrukce s překližkovými přepážkami, balzovými bočnicemi. Je vyztužen v dolní části balzovými trojúhelníkovými lištami a v horní části balzovými pásky o tloušťce 3 mm. První věc, kterou jsem řešil byla hlavice trupu. Po slepení dvou identických dílů jsem upravil frézováním vnitřní prostor tak, aby se mi do ní vešel na stojato bateriový čtyrpack.



Následovalo začištění překližkových přepážek. Pak jsem přilepil výše zmíněné vyztužení bočnic a na sucho sestavil přepážky do trupu. Ty jsem po té zalepil včetně hlavice trupu, avšak bez uhlíkového nosníku ocasních ploch.





Na něj jsem přilepil zkompletovaný závěs plovoucí výškovky a již hotovou a potaženou směrovku.



Tu jsem slepil z připravených dílů, které pěkně pásly k sobě, jak je u výrobce Starmodel zvykem. Po drobném přebroušení, zaoblení náběžných částí a zbroušení kormidla do trojúhelníkového profilu jsem směrovku potáhl. Stavba obou ocasních ploch probíhá velmi rychle a pokud lepíme vteřinovým lepidlem je to otázka kolem jedné hodiny a máme výškovku i směrovku slepenou. Výškovka je navíc vcelku protože je plovoucí a stavba je tak jednodušší.



Po nalepení směrovky na trup tak, aby byla kolmo na výškovku, zasuneme a přilepíme celý nosník ocasních ploch i s přilepenou směrovkou.



Opět před definitivním zalepením zkontrolujeme kolmost směrovky s křídlem. Pro přesné měření kolmosti používám laserový kříž, který promítnu přes náběžnou hranu křídla na náběžnou hranu směrovky.





Po definitivním zalepení a slepení kabiny trupu, brousím. Tedy trup. Je to vždy tak trochu otázka osobní statečnosti jak trup obrousit, jak ho zakulatit. Když vím, že s trupem při závodě ve vypjaté závodní atmosféře občas přece jen tvrději přistávám. Já tedy raději nechávám trup hranatější, což není tak hezké, jako když je trup kulatý. Po obroušení trupu ještě obvykle vnitřek natírám, vypadá to líp. Používám vodouředitelné kitařské barvy Humbrol. Tentokrát jsem udělal uvnitř trup šedý. Po nabarvení interiéru a ještě před potažením trupu instaluji vždy serva. Při montáži bowdenů a serv totiž dostává trup obvykle zabrat a tak po instalaci ještě vždy opravím vnitřní nátěr a přetmelím rány, které trup obdržel při montáži ovládání. Co se týče serv, tak jsem použil mikroserva Dymond D47, jsou malá (ovládací páka je přímo na upevňující desce která leží na přepážce) a lehká. Navíc je mám vyzkoušené, drží dobře střed a jsou spolehlivá.



Trup jsem jako finální operaci potáhl bílým Oracoverem.
Co zaslouží více pozornosti je stavitelný vlečný háček. Ten je, v souladu s pravidly, železný s plastovým lůžkem a plastovým jezdcem. Plastové díly jsou vytištěny na 3D tiskárně. Proti posunutí je sestava háčku a jezdce pojištěna šroubkem s matkou M3.
Po kompletaci a sestavení modelu došlo k vážení. Výsledek 459 gramů. Avšak bez definitivního dovážení. Model jsem při zálétávání musel ještě dovážit 20 gramy olova do čumáku. Takže celková vzletová hmotnost vyšla na 480 gramů, což je velmi pěkný výsledek na model s křídlem s D-boxem a s koncepcí pro létání za většího větru.



Zalétání proběhlo den před Silvestrem 2020, tedy 30.12.2020. A bylo úspěšné, model se chová spořádaně, citlivost na kormidla je velmi dobrá a stabilita letu výborná. Model v zatáčce nemá snahu padat po křídle, krouží na malém poloměru a vůbec se velmi příjemně řídí. Proti modelu Starmade Mk.2 je samozřejmě trochu rychlejší, o což také šlo. Předpokládám, že jej budu používat při soutěžním létání hlavně ve větrnějším počasí. Teď už mě čeká jen létat a létat, tak abych model dostal pořádně do ruky. Také musím ještě vyladit polohu stavitelného vlečného háčku, abych dosahoval na závodním gumicuku co největších výšek.








Model StarVision bych doporučil každému, kdo si chce pořídit velmi pěkně propracovanou dvoumetrovku, která odpovídá pravidlům kategorie RES a je vhodná do každého počasí. Je na pilotovi, zda zvolí verzi s plovoucí nebo běžnou výškovkou. Model pořídíte u firmy Starmodel na jejich webových stránkách, zde http://www.star-pila.cz/letadla/starvision/. Pro létání s elektromotorem jsem postavil ještě variantu s elektrifikovaným trupem. Ale o tom zas někdy, doufám že brzy, příště.