TWINSHARK – elektrovětroň – hotový model. Vyšlo v RCrevue 8/2022.


TwinShark je prakticky hotový model vyrobený z vysoce odolného pěnového extrudovaného polyolefinu (EPO). Trup i křídla jsou vyztužena vnitřními uhlíkovými výztuhami. Má rozpětí 2700 mm. Ovládána jsou všechna kormidla, výškovka, směrovka, křidélka a klapky. Model má tedy 6 serv GO=09 a GO=09MG a regulátor KAVAN R-50SB, který napájí střídavý motor třídy C3548-750. Ten pohání dvoulistou sklopnou vrtuli 11“x 8“. K napájení se doporučuje LiPo čtyřčlánek s kapacitou 2600–3300 mAh se zatížitelností aspoň 30C. Výsledná vzletová hmotnost modelu pak má být 1950 až 2050 gramů. Pojďme se nyní podívat na skutečný letou TwinShark a jeho historii.
V roce 1962 Eugen Hänle založil firmu Glasflügel Segelflugzeugbau GmbH., která se brzy proslavila jako první velkosériový výrobce větroňů ze skelného laminátu. Jejich výrobky se vždy vyznačovaly inovativními řešeními – od snadné demontáže křídla a vodorovné ocasní plochy, přes systémy ovládání s klapkami a brzdami, po praktické řešení kokpitu, které se u větroňů všeobecně používají dodnes. Po tragické smrti Eugena Hänleho při leteckém neštěstí v roce 1975 se firma dostala do potíží a v roce 1982 nakonec zanikla. V polovině 90. let se mladá česká firma HPH ujala výroby jednoho z posledních větroňů vytvořených v Glasflügelu – modelu 304. Do celého světa se tak ze středočeské Kutné Hory začaly rozlétat skvělé stroje: nejprve HPH 304CZ vyráběný s použitím původních forem a přípravků, později modernizovaný HPH 304C Wasp 15m třídy FAI; poté v roce 2006 zcela nově zkonstruovaný jednomístný HPH 304S Shark 18m třídy a v roce 2017 dvoumístný HPH 304TS Twin Shark 20m třídy.
Tolik tedy informace o skutečném letadle, který je předlohou námi testovaného modelu. Na první pohled vás zaujme velikost krabice z pěnové hmoty ve které je polomaketa uložena. Jde o velmi praktické řešení s víkem z tvrdého papíru. To je potištěno základními informacemi o modelu. Také je zde, a to ve třech jazycích, německy, anglicky a česky heslo, které se mi moc líbilo a je vlastně snem každého skutečně létajícího RC pilota: „Pár minut stavby a celé dny létání“. Přestože rád stavím, tak tohle je přesně to, co od svého koníčka očekávám. Celé dny létání ☺. Krabice však slouží nejen k přepravě modelu k zákazníkovi, jak bývá zvykem, ale také jako úložná a přepravní bedna na letiště. Model je tak bezpečně ochráněn před poškozením. Minimálně polovina zranění modelu totiž vzniká právě při přepravě.


Model v přepravním obalu.


K samotné kompletaci, spíše přípravě modelu. Po prostudování tříjazyčného návodu mi bylo jasné, že se o stavbu vlastně nejedná. Takže jsem shromáždil vše potřebné k zprovoznění modelu. Nejprve baterie, použil jsem čtyřčlánek KAVAN LiPo o kapacitě 2600 mAh. Je to na dolní hranici jak doporučuje výrobce, avšak provoz ukázal, že je to kapacita víc než dostatečná.



Dále jsem jako přijímač nainstaloval JETI Duplex REX7. Po prvních letech, abych byl schopen změřit vlastnosti pohonu, tak jsem ještě nainstaloval variometr/výškoměr JETI MVario2 EX. Získal jsem tím údaje o stoupavosti, dosažené výšce a samozřejmě také zvukový signál od varia během letu.



Abych ověřil vlastnosti modelu v dodávané konfiguraci, použil jsem V kabely pro napájení klapek i křidélek. Neboli obě křidélka i obě klapky jsou napájeny a řízeny vždy jen jedním kanálem. Byl jsem velmi příjemně překvapen, že jak křidélka tak klapky fungují bez problémů. Klapky mají stejné výchylky po celé dráze, to znamená, že jsou obě klapky provedeny mechanicky stejně! I křidélka, fungující samozřejmě proti sobě, mají dráhy a výchylky velmi podobné. Nebyl jsem schopen změřit rozdíly. Křidélka i klaky jsou v náběžné části vyztuženy uhlíkovými tyčkami což jistě přispívá k jejich tuhosti.


Křídla jsou nastrčena na speciální U držáky v trupu a k sobě jsou sešroubována, zvrchu trupu, polyamidovým šroubem. Nástroj nepotřebujeme hlava šroubu má plošku a jde to krásně rukou. Ještě připomenu, že na křídlech není třeba nic dělat, vše je hotovo.



Trup můžeme vybavit podvozkovým kolem, nebo jej nechat tak jak je. Já jsem odšrouboval záslepku a kolo osadil. Vypadá to líp a při přistání model i po kole jede, což vypadá velmi realisticky. Co na tom, že kolo vyčuhuje během letu z trupu, výkony modelu to nijak neovlivní, je to polomaketa, nikoliv soutěžní termický brus.



Dále je nutno osadit na modelu výškovku, součástí dodávky je i kraťoučké táhlo od serva umístěného v horní části kýlovky. Výškovka pak má plastové vyztužení v místě styku s kýlovkou na které je v uspořádání T přišroubována dvěma ocelovými imbus šrouby M3. Je to rozebíratelné spojení, táhlo lze poměrně lehce zastrčit do páky serva, je totiž zakončeno Z ohybem. I výškovka je v pevné i pohyblivé části vyztužena uhlíkovými tyčkami a je pevná i když se zdá poměrně subtilní.



V tuto chvíli je TwinShark vlastně hotov, směrové kormidlo je také zapojeno stejně jako křidélka a klapky. Jen zbývá umístit pohonné baterie tak, aby bylo těžiště v udávané poloze, což je cca 70 mm od náběžné hrany křídla, měřeno u trupu. V této konfiguraci mi vyšla hmotnost modelu na 1885 gramů. Výrobce udává hmotnost 1950 až 2050 gramů, takže mi vyšla hmotnost dokonce níž než udává výrobce. To se mi dlouho nestalo :). Regulátor je již osazen robustním konektorem XT60. Zbývá ten koupit baterie s tímto konektorem, nebo jej, stejně jako v mé případě naletovat na baterii KAVAN čtyřčlánek o kapacitě 2600 mAh.
Pak už zbývalo jen naprogramovat můj vysílač JETI DC-12. To bylo otázkou pár minut, protože jsem jen zkopíroval a modifikoval již naprogramovaný model motorizovaného větroně, který mám ve vysílači. Pouze jsem zrušil nebo modifikoval mixy. Protože křidélka jsou napájena z jednoho kanálu není možné brzdit systémem butterfly. Prakticky zůstal mix motor do výškovky, který díky dobře vyosenému motoru není téměř třeba.
Pro úplnost dodám jak je TwinShark naprogramován. Používám tři letové režimy START/LET V TERMICE/PŘISTÁNÍ. V režimu START mi pravý knipl ovládá křidélka a otáčky motoru. V režimu LET V TERMICE pravý knipl ovládá jen křidélka. V režimu PŘISTÁNÍ ovládám pravým kniplem křidélka a brzdící klapky.
Chci-li tedy “akrobatit” létám pouze v letovém režimu START a na přistání, abych mohl brzdit, pak přepnu na letový režim PŘISTÁNÍ. Při letu v termice nemusím myslet v jaké poloze je pravý knipl a používám jej pouze pro ovládání křidélek. V tomto režimu mám také zapnutý mix křidélka směrovka pro kroužení v termice se mi to osvědčilo. Tento mix je však vypnutý v obou zbývajících režimech. Levý knipl ovládá výškovku a směrovku, létám tedy mód 1.
Před první startem jsem byl velmi zvědav, jak budou křidélka, která jsou díky ovládání jedním kanálem, fungovat. Protože diferenciace je definována výrobcem a to úhlem ovládacích pák a vůbec celou mechanikou ovládání křidélek. Také jsem byl zvědav co motor, jestli bude jeho výkon dostatečný a jak se bude, poměrně velký a relativně těžký, model z ruky startovat. Už první start mě zbavil veškerých obav. Zabudovaný motor dává modelu víc než dostatečný výkon. TwinShark je schopen kolmého letu s téměř jedním stoupavým výkrutem. Takže i start na “půl plynu” není problém, spíše ho doporučuji. Ovladatelnost modelu je výborná, model poslouchá moc pěkně na křidélka, mechanicky nastavená diferenciace stačí. U výškovky jsem si v režimu TERMIKA dokonce zmenšil výchylky. Výkrut ve vodorovném letu je po dostatečném rozjetí možný, jen musíte, pokud je model na zádech, dost přitlačit. Není to akrobat a nemá to souměrný profil. Přemet je vyloženě legrace. A pokud chcete akrobatit a předvádět se, tak při létání s motorem je to vyloženě lahůdka. Zkoušel jsem samozřejmě také souvrat, ten lze, avšak asi by to chtělo trochu větší kormidlo směrovky. Nicméně když si vyhrajete s rychlostí, zaletět se dá. Co moc nejde je vývrtka. Pokud udržíte model rovně a vytrácíte rychlost tak se pouze propadne a zase začne letět. Pokud použijete směrovku, spadne po křídle a pak vlivem narůstající rychlosti začne, po cca půlce otočky, letět spirálu. Lze tomu pomoci tím, že sáhnete do křidélek. A je z toho jakás takás vývrtka. Pozor však na rychlost díky velikosti a hmotnosti modelu je letová rychlost relativně vyšší než u vyloženě termických větroňů.





Při velmi ostré zatáčce o velkém náklonu umí bez varování spadnout po křídle. Chce to jej řídit jako velké letadlo. Při přistání třetí a čtvrtá zatáčka na rozumné rychlosti, začít brzdit pomocí brzdících klapek až ve vodorovném letu. Zatáčky nad zemí takzvaně na uchu ano s rozumným náklonem a se zapnutým motorem, nebo na dostatečné rychlosti a opatrně na výškovku. Po prvním létání jsem byl z modelu nadšen. Ve vzduchu vypadá jako jeho velký vzor, příjemně reaguje na všechna kormidla, prostě hezky se s ním létá.
Při druhém létání jsem do TwinSharka nainstaloval vario. Tak vznikl, po několika pokusech, i zobrazený graf.


Ten nyní trochu popíšu aby jste získali informace o výkonech modelu. Po nastoupání do cca 100 m jsem model srovnal, aby v grafu výšky vznikla “značka”. Model jsem srovnal tak, abych na něj co nejlépe viděl, dal jsem plný plyn a stoupal po dobu cca 15 vteřin. Pak jsem ještě při plném plynu přešel do horizontu a stáhl plyn. Tím vznikl záznam na grafu mezi body 1 a 2. Doma jsem pak data analyzoval za 15 vteřin model vystoupal z výšky 87 do 263 metrů. tedy rozdíl 176 m. Tedy stoupavost cca 12 m/s. To je velmi slušná hodnota. Motor dává skutečně modelu velmi dobrou dynamiku. Dále jsem měl štěstí a mezi body 3 a 4 jsem, po klesání, začal opět stoupat, avšak v letovém režimu termika s vypnutým motorem. V termice jsem se udržel cca 102 vteřin a nastoupal o 115 metrů. Takže cce stoupání 1 m/s. Pak jsem se v termice ještě chvíli držel ve výšce přes 200 m nad terénem. A po chvíli došlo k rozpadu termiky a model chvíli normálně klesal. Po té jsem ve výšce cca 140 m přešel do letového režimu START a začal trochu akrobatit, s použitím motoru pro stoupání i horizontální let. Průběh výšky letu je vidět mezi body 5 a 6. Pak jsem nasadil na přistání a po cca 8:30 minutách přistál. Zajímalo mě kolik jsem spotřeboval energie. Tak jsem zapojil baterii na nabíječ a nabil ji. Celý let spotřeboval pouze 426 mAh. Takto nízká spotřeba na 8 minutový částečně akrobatický let mě velmi příjemně překvapila.


Komu bych polomaketu TwinShark doporučil?
Každému alespoň mírně pokročilému pilotovi co už zvládl létání s křidélky. Za určitých okolností a hodně šikovného pilota, by to mohl být i první křidélkový model. TwinShar je velmi pohledná příjemně létající polomaketa. Dá se s ní v pohodě létat základní větroňářská akrobacie a samozřejmě se s ním dá i slušně létat v termice, případně i na svahu. Tam oceníme i jeho motor, kdy při slabších podmínkách se dá nastoupat a pak jen létal a létat. Model mě přesvědčil že je modelem pro pohodové polétání, díky propracovanému uložení v krabici, kde se dá bezpečně transportovat, je vhodným pro běžné poletování a to jak na letišti, tak na svahu. Dá se říci, že rozhodně plní motto: „Pár minut stavby a celé dny létání“. TwiShark distribuuje firma Pelikandaniel a na jejich webových stránkách je cena 10 990 CZK.