Swift S-1 akrobatický větroň s elektropohonem - EPP polomaketa. Vyšlo v RCrevue 5/2023.
V lednu letošního roku jsem po dlouhé době navštívil firmu Pelikán Daniel v Pardubicích. Důvodů bylo několik. Vracel jsem krásný stroj Bristell B23 po testu. Ten vyšel v RCrevue 2/2023. Pak jsem potřeboval nějaké komponenty pro plánované projety. Také jsem se chtěl s Františkem Laube dohodnout o další spolupráci. Slovo dalo slovo a odvážel jsem si domů další z řady polomaket, tentokrát šlo o polomaketu polského akrobatického větroně Swift S-1 o rozpětí 2405 mm a délce 1300 mm. Model je vyroben vysoce odolného pěnového EPO-extrudovaného polyolefinu s vnitřními uhlíkovými výztuhami. Pohon obstarává střídavý motor třídy C3548-750 s 50 A regulátorem KAVAN R-50SB. Zajímavou skutečností, výhodou je, že doporučeným napájecím akumulátorem je opět LiPo čtyřčlánek s kapacitou 2200–2700 mAh. Takže pokud se modelář rozhodne že si pořídí třeba ještě polomaketu lehkého sportovního letadla Bristell B23, nebo polomaketu větroně TwinShark může použít stejné pohonné baterie. A to je významná zákaznická výhoda.
Pojďme se nejdříve podívat krátce na historii skutečného polského akrobatického větroně Swift S-1. Na konci 80. let minulého století v polské firmě Margański & Mysłowski Zakłady Lotnicze usoudili, že na trhu akrobatických větroňů existuje mezera. Starý dobrý celodřevěný SZD-21-2b Kobuz 3 zkonstruovaný v 50. letech už přestává stačit s dechem. Takže v roce 1991 konstruktéři Edward Margański a Jerzy Cisowski podporovaní Jerzym Makulou, v té době trojnásobným mistrem světa v akrobacii větroňů, přicházejí s novým Swiftem S-1, moderním celokompozitovým akrobatickým větroněm s neuvěřitelnou rychlostí výkrutů, jen 4 s, schopným zvládat přetížení až 10g. Odměna přišla téměř okamžitě - Jerzy Makula vyhrál svůj čtvrtý titul mistra světa FAI v akrobacii větroňů ještě téhož roku.
Specifikace skutečného letounu.
Posádka: 1. Délka: 6,91 m. Rozpětí: 12,7 m. Plocha křídla: 11,8 m2.
Profil křídla: NACA 632015-63012. Prázdná hmotnost: 280 kg. Maximální hmotnost: 390 kg.
Nepřekročitelná rychlost: 320 km/h Maximální rychlost při manévrech: 228 km/h. g limity: +10 g / - 7,5 g.
Klouzavost: 30:1 při 107 km/h. Opadání: 0,9 m/s. Celkem bylo vyrobeno 30 produkčních kusů v letech 1991 až 1997
(zdroj: Wikipedia).
Nyní zpět k vlastnímu modelu.
Trup modelu je zhotoven z odolného pěnového extrudovaného polyolefinu. Uvnitř trupu jsou vnitřními uhlíkové výztuhy zajišťující přiměřenou pevnost nejen v ohybu ale i krutu. V přídi je nainstalován již zmíněný střídavý elektromotor C3548-750 se sklopnou vrtulí 11x8“ a regulátorem KAVAN R-50SB s výkonným BEC stabilizátorem napájení potřebným pro napájení čtyř mikroserv. Kryt kabiny je odnímatelný, upevňuje se pomocí čepu vpředu a magnetu vzadu. Po krytem kabiny je dostatek prostoru pro pohonný akumulátor a přijímač. Serva směrovky a výškovky jsou uložena přímo v pevných částech ocasních ploch a kormidla ovládají krátkými přímými drátovými táhly. Ocasní plochy jsou též vyztuženy uhlíkovými trubkami.
A to nejen pevné části ale i kormidla, aby nedocházelo k jejich nadměrnému kroucení a deformování. Vodorovná ocasní plocha se upevňuje k trupu pomocí dvojice šroubů pro snadnou montáž a demontáž. Směrové kormidlo se pak nacvakne pomocí speciálních pantů na pevnou část a zapojí se táhlo od serva.
Křídlo modelu z pěnového EPO je dvojdílné též s uhlíkovými nosníky. Ty vyčnívají a slouží tak zároveň jako spojky křídla, které zapadají do duralových pouzder v trupu. Poloviny křídla jsou na místě zajištěny plastovým šroubem, který se zašroubovává svrchu trupu hned za kabinou. Křidélka po celém rozpětí křídla jsou také vyztužená uhlíkovými trubkami a jsou ovládána nezávisle dvěma servy s krátkými přímými drátovými táhly. Další zajímavostí konstrukce křídel jsou malá závažíčka, po jednom na konci křídel, cca 4 cm od náběžné hrany. Ty zabezpečují nerozkmitávání křídel při vyšších rychlostech.
Pro napájení slouží LiPo čtyřčlánek s kapacitou 2200–2700 mAh se zatížitelností aspoň 30 C. Konkrétní typ je dobré volit tak, aby bez dalšího dovažování co nejlépe vycházela správná poloha těžiště.
Pro ovládání modelu v nouzi vystačí i čtyřkanálovou počítačovou RC soupravou bez speciálních funkcí. V tom případě jsou křidélka zapojena pomocí Y - kabelu jen do jednoho kanálu. Ideální řešení je samozřejmě použití aspoň pětikanálového přijímače, resp. počítačové RC soupravy umožňující nezávislé ovládání křidélek dvěma servy. Toto řešení umožní jejich mixování. A tak nám křidélka mohou sloužit i jako aerodynamické brzdy. Swift S-1 je navržen tak, že obě křidélka se vychylují souhlasně nahoru a mix do výškovky pak zabezpečí pouze zpomalení modelu. V návodu nechybí tabulka s prověřeným výchozím nastavením výchylek kormidel, a to včetně mixů. Je dobré se tím řídit a alespoň pro zalétávací let tyto doporučené hodnoty dodržet. I já jsem se nejen při kompletaci ale i nastavení testovaného kusu řídil obrázkovým návodem a přiloženým textem. To proto abych byl schopen říci, že běžný uživatel, pokud se bude přiloženým návodem řídit, model lehce sestaví a následně si zalétá a první let neskončí havárií.
Zbývá jen doplnit co ARF set obsahuje. Je to hotový trup, křídlo a ocasní plochy z pěnového EPO s nainstalovaným motorem, sklopnou vrtuli s kuželem, regulátor motoru s BEC modulem, čtyři mikroserva KAVAN GO-17MG s kovovými převody a návod.
Létání.
Na první start jsem si musel hodně dlouho počkat. V lednu a v únory nebylo vůbec ideální počasí a pokud bylo trochu lépe nebyl čas. Takže k záletu došlo až v březnu konkrétně 18.3.2023.
Vždy jsem před prvním startem trochu nervózní, možná mám spíše respekt k letadlu. Poprosil jsem kolegu z našeho klubu a kamaráda Karla Duňku aby mi asistoval. Karel také model vypouštěl do vzduchu a fotografoval. Protože Swift má stejný pohon jako Twinshark, kterého jsem testoval a tudíž mám s tím pohonem už zkušenost, tak jsem věděl že tah bude dostatečný a pohon si se Swiftem hravě poradí. To se také potvrdilo. Čtyřčlánek 2600 mAh dává dostatek energie a tak model po odhození pokračoval velmi svižně vzhůru. Po nastoupání do dostatečné výšky jsem lehce dotrimoval křidélka a také výškovku. A začal zkoušet co model umí. Nejprve jsem z vodorovného letu na plný plyn stoupal kolmo vzhůru. To proto, že jsem chtěl pomocí Mvaria2 od firmy JETI, změřit stoupavost. Analýza dat pak ukázala, že stoupavost Swifta je cca 12,5 m/s. To je velmi slušná hodnota. Model má tedy dostatek výkonu pro akrobacii.
Teď něco o akrobatických schopnostech. Citlivost na výškovku je dobrá přemety fajn a model drží poměrně slušně stopu. Výkruty jsou na plná křidélka přiměřeně rychlé, ale model musí letět vyšší rychlostí. I tak musíme na zádech zatlačit aby model neklesal. I souvrat jsem zkoušel a příjemně mě překvapil, pokud máme správnou rychlost a ofoukneme směrovku, tak se povede pohledný obrat. To mi dodalo odvahy a pokusil jsem se i o kopaný výkrut. Při mírném stoupání a plném plynu šly „všechny páčky do zatáčky“ a vypadl z toho zajímavý lomcovák. Let na zádech je poměrně stabilní, jen díky asymetrickému profilu, musíme tlačit aby model letěl rovně. Což jsem očekával. Následoval pokus o přistání, záměrně jsem nechtěl používat křidélka ve funkci klapek. A tak jsem byl třikrát dlouhý a opakoval okruhy na finále. Po čtvrté se povedlo a přistál jsem v pohodě. Po krátké přestávce, kdy jsem si naprogramoval menší výchylky na křidélkách, aby se mi model na přistání pohodověji pilotoval, jsem šel na další let. Kdy jsem si ověřoval minimální i maximální rychlost a akrobatil abych zjistil možnosti modelu. Vyzkoušel jsem i vývrtku. Tu model zaletí moc pěkně i bez hrábnutí do křidélek, jak to dělaní někteří soutěžní akrobati. Zastavení vývrtky je v pohodě, jen pustíme směrovku a vybereme výškovkou do horizontálního letu. Následně jsem otestoval křidélka ve funkci brzdících klapek. Ty se dle návodu vychylují nahoru. Doporučuje se mix do výškovky, lehce natáhnout. Velikost mixu musíme odladit. Mě se to vcelku povedlo. Přestože jsem takto ještě nikdy neměl brzdy naprogramovány, nebyl s tím sebemenší problém. Swift se při plných brzdách, co konstrukce dovolí, hezky zabrzdí a přistání je mnohem pohodovější a kratší. Nastavení doporučené výrobcem a popsané v návodu funguje. Doporučuji. Co je na modelu zajímavé je, že má moc pěkně vyztužena křídla. Ty se při akrobacii prohýbají jen nepatrně, rozhodně méně než jsem očekával. Další vychytávka, malá závažíčka zalepená na koncích křídel fungují také. Během mého poletování křídla ani jednou nezakmitala, takže opatření funguje.
Kroužení v termice jsem nezkoušel, žádná se v době záletu prakticky nekonala. Model díky řízení kolem všech tří os lze pohodově řídit v kroužení. Pro piloty co chtějí kroužit jen s křidélky a výškovkou doporučuji namixovat křidélka do směrovky. Pak je kroužení jednodušší. Chce to však trochu ladění. A co rozhodně umět tento mix, pro létání akrobacie, vypínat. Tam se nám moc nehodí. Primárně jde o akrobatický větroň s velmi pohlednou siluetou, vypadá ve vzduchu jako opravdový stroj.
Komu bych model doporučil? Rozhodně ne začátečníkovi. Díky hmotnosti 2000 gramů a rozpětí 2400 mm jde o svižný stroj. Swift by mohl být druhým modelem s křidélky. Pokud je už pilot zvládl. Vzhledem k poměrně velké hmotnosti má model trochu vyšší minimální rychlost než bychom u větroně očekávali. Swift je spíše akrobat s velmi pěknými akrobatickými schopnostmi než obyčejný větroň. To ale bylo cílem výrobce a to jak skutečného stroje, tak testovaného modelu – polomakety.
Stavebnici, vlastně téměř hotový model, koupíte (u dobrých prodejců firmy KAVAN Europe s.r.o.) za 11 290 CZK.
Sestavil, napsal, fotografoval a létal
ing. Vladislav Plichta
při záletu fotografoval a model vypouštěl
Karel Duňka
oba MK Mnichovo Hradiště