Middle Stick – po kolikáté již?
NE tentokrát FunStik od Kavanu.
Psal se rok 1984, to už jsem měl za sebou nějakých deset let létání s RC modely. Byly to vesměs motorizované větroně, případně modely typu hornoplošník řízený výškovkou, směrovkou a otáčkami motoru. V roce 1984 to byl model Spurt. Mnozí z mé generace jej určitě pamatují. Já se však tehdy již delší dobu chystal létat s akrobatickými modely – výkrut, to byl tehdy můj sen. V té době mi někdo doporučil, abych se o radu přihlásil u Ing. Josefa Janouška z Turnova. To byl pan modelář, který v té době přispíval i do západoněmeckých časopisů a provozoval akrobata se zatahovacím podvozkem. Takže pilot, který věděl, alespoň tehdy v mých očích. Řekl mi: „ Postav si model Middle Stick, motor máš a plán je tady“. Jako obrovskou vzácnost jsem si tehdy z jeho úžasné dílny vezl domů německý plán na model od firmy Graupner. Byl jsem v sedmém nebi. Nějakou zkušenost jsem již v té době měl, a tak jsem konstrukční křídlo nahradil polystyrenovými výřezy, tuto technologii jsme s tátou také již zvládali, a potáhl jej balzou. Trup byl podle plánu, jen směrovka nebyla oblá, nýbrž lichoběžníková, a křidélka neměla na odtokovce vlnky. Motorem byla brněnská šestapůlka, serva tuším Acoms, vysílač Modela T6AM. Létalo to docela fajnově.
Když začal mít potřebu motorového akrobata s křidélky můj syn Marek, postavili jsme druhého Middle Sticka, na stejný motor. Řízen byl také Modelou T6AM. To bylo kolem roku 2004, Markovi bylo tehdy devět let a létal s ním tak dva roky. Pak přišlo období elektrifikace a spalovací motory šly stranou. Nicméně druhý Middle Stick existuje, je uskladněný na chalupě.
Z krátké exkurze do historie našeho létání lze vidět, že tento model je pro mě srdeční záležitostí. A tak, když jsem jej při jedné návštěvě firmy Kavan Europe uviděl ve zmenšené verzi, zatoužil jsem vrátit se do svých a synových modelářských začátků. Slovo dalo slovo a já se s Františkem Laubem dohodl, že stavebnici modelu vyzkouším. Neslíbil jsem mu žádný „rychlotest“, ale řekl mu, že to bude chvíli trvat. Navíc jsme se dohodli, že model bude poháněn spalovacím motorem. Doma totiž ležel ve vitríně skoro nový O. S. Max 3,2 cm3.
Pojďme se nyní na model postavený podle většího vzoru podrobněji podívat.
Jmenuje se FunStik a je to stavebnice rekreačního akrobatického hornoplošníku v retro „fokker-morane“ stylu.
Hlavní technické údaje: Rozpětí 1 280mm, délka 1 040mm, plocha křídla 31,5dm2, hmotnost 1 450–1 500g.
Poháněn může být spalovacím motorem se žhavicí svíčkou o zdvihovém objemu 3,5–4 cm3 nebo bezkomutátorovým elektromotorem o výkonu 500–600 W. Model má lehkou klasickou konstrukci z laserem vyřezávaných dílů z balzy a lehké překližky, křídlo má symetrický profil. Řízena jsou křidélka, směrovka, výškovka a otáčky motoru. Po otevření kartonové krabice se nám naskytne pohled na precizně zpracované díly stavebnice. Jsou po logických celcích slepeny samolepicí páskou nebo vloženy do sáčků a opatřeny barevnou samolepkou s čísly. Součástí balení je vícejazyčný návod. Dále zde najdeme barevný plán, jehož jedinou nevýhodou je, že není v měřítku 1 : 1, jak bývá zvykem. Nicméně to neubírá na přehlednosti.
Všechny díly jsou roztříděny po celcích a označeny Model se nesestavuje na stavebním výkresu ve skutečné velikosti (ten ostatně ani není přiložen), ale vše zapadá do zámků či zářezů v protilehlých dílech.
Stavbu jsem podle návodu zahájil křídlem. Má laserem vypálená odlehčená překližková žebra. Stojina hlavního nosníku je též vypálena laserem z 3mm topolové překližky a je opatřena výřezy, do nichž žebra přesně zapadají. Hlavní nosník křídla se skládá ze zmíněné překližkové stojiny a borovicových lišt o průřezu 8 x 3 mm, které slouží jako pásnice. Pomocný nosník v odtokové části křídla tvoří stojina, na niž je z obou stran přilepen 2mm balzový potah. Náběžná hrana je z lišty o průřezu 6 x 3 mm. Křídlo má v náběžné části torzní D-skříň z balzy tloušťky 2 mm. Náběžná lišta je z balzy o průřezu 10 x 5 mm a je nutné ji sbrousit do tvaru přední části profilu.
V křídle jsou – oproti původnímu modelu – dvě serva pro ovládání křidélek. Serva jsou vložena do slepených a přesně padnoucích domků. Kryty zabraňující vypadnutí serv jsou z překližkové destičky, a ta je pak čtyřmi šrouby připevněna ke křídlu. Nejotravnější prací na křídle je tak sbroušení křidélek do klínu a zadlabání závěsů. Křidélka jsou slepena kvůli pevnosti ze dvou balzových prkének a stejně jako historický vzor mají vlnitou odtokovou hranu.
Dalším krokem při stavbě bylo sestavení trupu. I tady se ukázala kreativita konstruktéra. Základem trupu je balzová deska s výřezy. Na ní se nejprve kolmo nasunou a zalepí překližkové přepážky.
Na takto vzniklou kostru se postupně přilepují vylehčené překližkové bočnice a jejich balzový potah. Před přilepením horního potahu doporučuji provléknout a zalepit lanovody výškovky a směrovky. Lanovody se skládají z bílé plastové trubičky a ocelové struny. Vše do sebe velmi hezky zapadá a téměř nevyžaduje žádné broušení. Velmi hezky je vyřešeno víko nad nádrží, které usnadňuje její instalaci.
Ocasní plochy jsou z plné balzy a jsou vyztuženy smrkovými lištami. Po slepení zbývá jen obrousit hrany. Toto řešení je jednoduché, jen zadlabávání plastových závěsů dá trochu víc práce. Připravené zádlaby by případnému staviteli značně usnadnily stavbu. Celá stavba je jinak velmi příjemná, výhodou jsou velmi pěkně a důsledně roztříděné stavební komponenty, a tak při stavbě nemusíme nic hledat. Pokud stavíme podle návodu, tak se prakticky nedá nic zkazit.
František Laube mě požádal, abych vyzkoušel nejen samotnou stavebnici FunStika, ale také potahovací fólii Kavan. Ke stavebnici jsem obdržel roli bílé, tmavě modré a modré čiré fólie. Model jsem tak potáhl podle fotografií z internetových stránek firmy Kavan Europe. Pouze konce křídla jsem potáhl bílou fólií místo modré čiré. Mám totiž raději křídlo „ukončené“ jinou barvou, a bílá se pro to přímo hodila.
Dále jsem potáhl i spáry mezi kormidlem a pevnou částí u obou ocasních ploch. Doplnil jsem samolepky dodané výrobcem, pouze jsem nepoužil velké „plachty“ na křídlo. Nemám totiž rád velkoformátové samolepky, je to zbytečná hmotnost navíc a poměrně obtížně se nalepují. S fólií Kavan se mi velmi dobře pracovalo, proti jiným foliím ale potřebuje nižší teplotu žehličky. Používal jsem nastavení kolem 150 °C. Dále jsem fólii dopínal horkovzdušnou pistolí s nastavenou nižší teplotou a pečlivě sledoval její smršťování. To jsem v jednom případě přehnal a musel jsem díl znovu potáhnout. Lépe se mi pracovalo s neprůhlednou fólií, která se snáze vypíná a lépe drží na podkladu. Trochu nepříjemnou vlastností čiré fólie je i skutečnost, že se hůře separuje od přepravního podkladu. Měl jsem k dispozici ale jen jeden kus a může to být náhoda. Suma sumárum jde o kvalitní fólii za velmi dobrou cenu, velmi příjemně se zpracovává a má vysoký koeficient smrštivosti, takže s ní lze potahovat poměrně složité tvary. Provoz ukázal, že fólie velmi dobře odolává palivu, neodlepuje se a jednou napnuté díly se nepovolují.
Nyní pár slov k výbavě modelu.
Použil jsem serva Kavan – pro výškovku a směrovku GO-52MG, pro křidélka GO-9MG a pro ovládání otáček motoru GO-6MG. Přijímač je JETI Duplex REX7 a napájení tvoří tříčlánek Li-pol s kapacitou 450 mAh doplněný stabilizátorem napětí na 5,5 V. Motor je již zmiňovaný O. S. Max 3,2 cm3 s tlumičem, vrtulí Master a poměrně velkým kuželem. Nádrž Kavan má objem 100 ml.
První lety jsem s modelem FunStik uskutečnil v březnu roku 2024. Zálet byl bez problémů, jen jsem si na začátku musel zvyknout na to, že spalovák prostě není elektromotor a že mu chvíli trvá, než se rozběhne.
Zato vlastní let je prostě paráda, návrat starých časů, vůně spáleného ricinového oleje a zvuk, to se nedá ničím nahradit.
Model je stabilní a po drobném dotrimování výškovky a křidélek letí rovně. Je přiměřeně stabilní, ale trouchu tupější na křidélka, zkrátka pohodový model, stejně jako jeho větší vzor. Těžiště mi vyšlo zhruba podle plánku, přibližně ve 30 % hloubky křídla. Jen pro další lety jsem zmenšil páky na křidélkách a tím zvětšil výchylky, aby byl model obratnější. Průlety na půl plynu a pohodový zvuk jsou parádní, po přidání plynu model zrychlí, ale letí rovně, vyosení motoru dolů je tedy v pořádku. Souvraty si musíme vychutnat tak, jako u každého akrobata, vyžadují trochu trpělivosti a odhad správné rychlosti. Přemet je bez problémů, stejně tak let na zádech s mírným tlačením.
Komu bych model doporučil?
Především milovníkům klasiky, kteří mají doma nevyužitý spalovací motor. Ale i elektrický pohon bude FunStiku slušet, to pokud si nechceme zamazat ruce od oleje. Stavbu zvládne i mírně pokročilý modelář, který již slepil nějakou dřevěnou konstrukci. Stavba je velmi pohodová, létání stejně tak.
Stavebnici modelu FunStik lze zakoupit v modelářských prodejnách za 4 490 Kč. Další informace naleznete na internetových stránkách výrobce www.kavanrc.com.