TRISTAR – řešení pro RES/ERES kategorii. Vyšlo v RCrevue 4/2022.
Nápad vytvořit RES/ERES univerzální základ nejen pro obě kategorie, ale i pro různé povětrnostní podmínky, je snem každého výrobce. Firma Starmodel se o to pokusila. Jako společný základ pro toto řešení byl zkonstruován trup pro RES i ERES variantu. Tedy bezmotorová a motorová verze. Nosníkem ocasních ploch je v obou variantách kónický trup obdélníkového průřezu, vyrobený z uhlíkového kompozitu. Mezi prvními staviteli – testery se rozšířil název „jäkl“. Tím ovšem varianty trupu nekončí. K dispozici jsou tři varianty ocasních ploch. Pro vyznavače klasiky je to klasická výškovky, umístěná před směrovkou. Druhá varianta je stejného uspořádání, ale s plovoucí výškovkou. A třetím uspořádáním jsou motýlové ocasní plochy. Tím zdaleka nabídka nekončí. K dispozici jsou křídla ve variantě Light s profilem S4083 a dvěma položebry mezi celými žebry a to po celém rozpětí. Toto křídlo má jeden velký centrální brzdící spoiler. Druhá varianta jsou křídla vyvinutá pro model Starvision, tedy s D skříní a dvěma spoilery, která se nazývá Tristar Medium. A ve vývoji se připravuje varianta Hard do větrných podmínek s menší hloubkou křídla a větší pronikavostí proti větru. Budoucí zákazník tak díky této koncepci může postavit jen dva trupy a jedno křídlo a má kompletní výbavu RES/ERES. Pokud chce dále křídla do horších podmínek, pořídí si jen další křídlo a má v tu chvíli vlastně čtyři modely. Pokud však použije ještě křídla od modelu StarVision, tedy Tristar Medium, jež mají dvě brzdící klapky, tak má ještě další dvě možné varianty modelů. Tato křídla jsou pak vhodná pro střední podmínky kdy už trochu fouká. Sumasumárum, dva trupy jeden RES a druhý s elektrickým pohonem pak dají dohromady šest variant modelů a to nepočítám varianty ocasních ploch.
Počítačoý model vzniklý před zahájením výroby.
Pro ověření konstrukce trupu jsem byl vybrán jako stavitel trupu ve variantě ERES s klasickými ocasními plochami a výškovým kormidlem s klapkou. Kolegové Petr Břinčil a Václav Dvořák se v prvním kole pustili také do varianty ERES. Petr s klasickým uspořádáním ocasních ploch a Václav s motýlem. Dále byla Petrem Břinčilem postavena i varianta RES. Já jsem si pak ještě také postavil variantu RES, tak abych měl kompletní letadlový park.
A teď ke stavbě, nejprve křídla.
Tristar byl v době testování stavěn s křídlem ve variantě Light. Jak je ve stavebnicích od Starmodelu zvykem, všechna žebra jsou velmi pěkně vyřezána laserem a to včetně podložek tak, aby se křídlo dalo lepit na rovné desce. Hlavní nosník křídla tvoří velmi lehká a pevná uhlíková trubka, na kterou jsou žebra navlečena. Náběžná i odtoková hrana je ve stavebnici již vybroušena a tak při pečlivé stavbě není třeba křídlo moc brousit. Což přispívá k dodržení tvaru profilu. Křídlo verze Light je bez pevného potahu balzou. Aby byl profil v náběžné části křídla co nejvíce dodržen, jsou použity dvě položebra a to po celém rozpětí. Křídlo má cetroplán a uši. Ty byly testovány ve dvou variantách a je opět na uživateli co zvolí. Já jsem stavěl verzi s dvojitým lomením. Petr pak s jednoduchým lomením. Jako spojky křídel jsou použity výtisky z 3D tiskárny vyztužené uhlíkovými tyčkami. Co je zajímavé, lze si zvolit různé úhly lomení podle představ každého uživatele. U mého křídla s dvojitým lomením jsem použil 12 stupňů. Petr pak létá s křídly s jedním lomením s úhlem 14 stupňů. Testoval jsem i úhel 10 stupňů, ale nebylo to ono. Model se v zatáčkách nechoval tak, jak si představuji.
Zpět ke stavbě. Křídlo, díky velmi pěkně připraveným žebrům, dodaným překližkovým hřebenům pro rozpal žeber a dalším přípravkům, lze postavit velmi rychle a přesně.
To lepím vteřinovým lepidlem, zvláště pak žebra na uhlíkovou trubku, ostatní větší plochy pak disperzním lepidlem, hlavně balzové panely na žebra. Díky vyfrézovaným náběžným i odtokovým hranám a při pečlivé stavbě nemusíme křídlo prakticky brousit. Hmotnost nepotaženého křídla Tristar Light bez spojek mi vyšla 145 gramů. Což je při dané ploše křídla velmi pěkná hodnota. Křídlo potažené červenou folií Oralight pak vyšlo na 219 gramů. Komplet tedy včetně serva brzdící klapky a spojek. Servo jsem použil od firmy Pelikán Daniel a to GO-03 o hmotnosti 3,7 gramů.
Trup, ať už stavíme verzi bezmotorovou, tedy RES nebo s pohonem tedy ERES, jde prakticky o shodnou konstrukci. Rozdíl je pouze v přední části trupu a v zástavbě pohonné jednotky, stavěl jsem obě verze. Nejdříve variantu ERES. A křídla byla jak ve verzi Starvision nově nazývána Tistar Medium, tedy pro střední podmínky, tak později křídla TristarLight. Poté jsem ještě postavil verzi RES, čistého větroně také s klapkovou výškovkou. Rozdíl je jen ve výrobcem dodaných dílů pro balzovou hlavici u RES varianty a v případě ERES verze je dodána motorová přepážka. Konstrukce trupu je poměrně složitá, má 14 dílů z topolové překližky se zámky, které přesně pásnou do balzových bočnic. Tento způsob konstrukce prakticky neumožní postavit zkroucený trup. Navíc obsahuje stavebnice i speciální podložku – držák ocasní trupové hranaté trubky. Tak se nám při troše pozornosti podaří slepit ideálně rovný trup. Více napoví obrázky.
Postupné kroky při stavbě trupu.
Jen doplním, že bočnice jsou ve spodní části vyztuženy trojúhelníkovými lištami. Trup je díky tomu možno hezky „zakulatit“. Vyztuženo balzou 3mm je i lože křídla jehož součástí jsou i přepážky držící křídlo. To je přišroubováno polyamidovými šrouby. Systém zámků mezi přepážkami, vyztužením bočnic a bočnicemi dá po sestavení a slepení velmi tuhý, avšak lehký celek. Trup jsem lepil disperzním lepidlem, jen uhlíkovou hranatou trubku jsem k překližkovým přepážkám zalepil vteřinovým lepidlem. Kabina, zajišťující přístup k elektronice, je držena vpředu zámkem z překližky a vzadu silným neodymovým magnetem. Po jejím slepení a spasování na trup vždy nejdříve nahrubo a poté najemno okulatím trup dle návodu a mých zvyklostí. Poté přilepím již potaženou směrovku a lože pro výškovku.
Případně kozlík plovoucí výškovky. Naistaluji bowdeny a po nabarvení interiéru nainstaluji serva i motor s regulátorem. Následně vždy potahuji gondolu – přední část trupu. A to až po opravě a jemném přebroušení. To proto, že při montáži serv vždy dojde k nějakým drobný promáčklinám na gondole. Tím je trup hotov.
Definitivní doladění a usazení výškovky a křídel na trup ladím pomocí křížového stavebního laseru. Nejlevnější se dá sehnat za cca 600 CZK v Lidlu. Pro naše účely plně vyhovuje.
První varianta TriStaru, kterou jsem postavil tak byla verze ERES s křídly TriStar Medium pro střední podmínky. Pohonnou jednotku jsem zvolil motor s převodovkou Hacker A10-7L jde o velmi luxusní pohon se sklopnou vrtulí GM 13 x 8 a kuželem Reisenauer. Je to hodně drahá varianta. Tu jsem zvolil proto, abych si udělal radost.
Na prvním obrázku je varianta motoru ještě s běžnou vrtulí. Druhý obrázek je už se zmíněnou vrtuli GM a kuželem Reisenauer.
Není nutné použít tak drahý pohon, lze to řešit motorem bez převodovky a normální sklopnou vrtulí za rozumné peníze. Například RAY 2822/1400 s vrtulí FOXY 8 x 6. Serva pro výškovku a směrovku jsem použil FUTABA S3114. Pohonná baterie je pak tříčlánek LiPol 450mAh. Protože používám rádio JETI, tak i výškoměr je od firma JETI a to MVario2 EX se softwarem ERES. Pokud bychom nepoužili křídlo, které potřebuje 2 serva na brzdící štíty, tak lze použít příjímač JETI R4RES s integrovaným výškoměrem. Přijimač byl zkonstruován speciálně na aplikace podobné kategorii ERES a dalším. Test na tento přijímač vyšel v RCR 5/2021 a najdete ho také na mých stránkách v části RES/ERES. Hmotnost výše popsané ERES varianty mi vyšla 514 gramů a to včetně pohonné baterie. Pro střední podmínky ideální.
Následně jsem stavěl křídla TriStar Light. Tato křídla jsou vyvinutá Petrem Břinčilem a dají se udělat ve verzi s dvojitým nebo čtyřnásobným lomením, tuto variantu jsem stavěl i já. Centroplán je rovný a vcelku. Křídlo je opět dělené a skládá se ze tří částí. Petr navrhl křídlo o poměrně velké ploše a s profilem S4083. Dvě položebra mezi žebry mají zajistit co nejlepší profil, je to tedy hlavně kvůli náběžné časti křídla, aby se potah co nejméně pronesl. Křídlo má klasickou RES konstrukci s uhlíkovými trubkami jako hlavními nosníky. Ty jsou navíc v uších konické. Tuhý balzový potah je jen ve střední části centroplánu a naprosto minimalistický. Křídlo o ploše 40dm2 potažené transparentní folií Oralight váží 219 gramů. Celý model s těmito křídly pak po příslušném dovážení 519 gramů. Což je vlastně stejná hmotnost jak s křídly Tristar Medium. Ale pozor ta mají plochu 36,3 dm2 což je o téměř 4 dm2 méně. Plošná hmotnost je tak příznivější a křídla jsou vhodná od bezvětří po střední podmínky. Více napoví přiložené obrázky.
Postupné kroky při stavbě křídla Tristar Light.
Pro tvrdé a hodně větrné podmínky je naplánována verze křídel Tristar Hard. Tato křídla jsem v době psaní článku neměl k dispozici, avšak mohu čtenářům RCR slíbit článek poté co je postavím a vyzkouším. Bude tak pokračování. Jinou variantu ERES modelu stavěl Václav Dvořák (foto zde: http://m.slmk.webnode.cz/) . A to s motýlkovými ocasními plochami. Hmotnost mu vyšla o trochu níž než mě a to na úrovni 490 gramů. Václav také použil jiný pohon a to Motor Dualsky XM2221EG-28, vrtule CAM-Carbon 7x4 s pohonnou baterii LiPol dvoučlánek 550mAh. Křídla na rozdíl ode mě potáhl Vliesem. Jeho hodnocení je zde, cituji z webových stránek Václava Dvořáka: „Letové vlastnosti jsou velmi dobré. Ereska velmi dobře poslouchá na řízení, je v letu stabilní a velmi dobře signalizuje bubliny termiky. Zatáčka na oušku se dá hodně utáhnout, bez ztráty stability. Brzdy na křídle jsou velmi účinné. Mnou zvolený pohon je na hraně. Motor při prvních dvou startech vypíná na výšku kolem 25 vteřin a další dva lety kolem 28 vteřin. Čtyři soutěžní starty jsou bez rezervy kapacity pohonné baterie.“ Konec citátu. Moje hodnocení obou variant ERESek je velmi podobné, přiznám se, že raději létám s verzí Light. Je to asi tím, že si letové podmínky vybírám a pokud není fajn počasí moc nelétám. To je současný stav. Vzhledem k tomu, že model je určen pro soutěžní létání a to v letošním roce opět plánuji budu se muset připravit i na tvrdší větrné podmínky. Proto postavím a následně otestuji i slíbenou verzi Hard. Ve verzi RES jsem toho s modelem tolik nenalétal, avšak pánové Břinčil a Dvořák ano. Absolvovali oba 7 závodů v sezóně 2021. Petr Břinčil obsadil s modelem Tristar druhé místo a Václav Dvořák osmé místo v celostátním žebříčku. V mladší kategorii ERES se letěly jen 4 soutěže. Petr Břinčil letěl tři a s ERES verzí Triastaru obsadil opět druhé místo v celostátním žebříčku. Spolukontruktér modelu Jarda Brojír v žebříčku čtvrtý. Dosažené výsledky ukazují, že model je vhodný pro soutěžní létání, variantu si vybere každý. Pro pohodové létání, kdy nalovíte každou utrženou termickou bublinu je to parádní pohodové letadlo, zvláště ve variantě ERES kdy nepotřebujete nijak zvlášť prostorné letiště.
Výše uvedené modely zakoupíte na webu výrobce: www. http://www.star-pila.cz/, kde si můžete vybrat příslušnou variantu ocasních ploch, křídel a verzi RES/ERES.